Můj kamarád

se trápí

Nikdo z nás nechce, aby se naši blízcí trápili. A to platí samozřejmě i pro kamarády, se kterými trávíme spoustu času a sdílíme s nimi naše všemožné příběhy a myšlenky. Zejména na střední jsou to lidé, kteří jsou nám velmi blízcí.

Jenže, co když si všimneš, že se ti tvůj kámoš mění před očima? Ať už je to zhoršení chování, špatná nálada nebo změna vzhledu, nemusí to předvídat nic dobrého.

Kamarád se může trápit, procházet si horším obdobím a kdo jiný mu může být dobrou oporou než rodina a přátelé? Co tedy dělat, když se tvůj kamarád trápí? A jak mu pomoct?

Co dělat, když

Můj kamarád/ka se mění. Co mám dělat?

keyboard_arrow_down
Během dospívání je normální, že se každý hledá. S hledáním sebe samotného může přijít změna vzhledu i mezilidských vztahů. Je v pořádku, jestli občas tvůj kamarád nemá na nikoho náladu a chce být sám.
Znáš to určitě taky. Změna chování tedy může a nemusí být ukazatelem vážného problému. Někdy je těžké rozpoznat, co se v člověku odehrává. 

V každém případě určitě nic nezkazíš tím, že se kámoše zeptáš, jak se má nebo jestli ho něco netrápí. Můžeš tak zjistit víc. Jestli ti přijde zvláštní, jak se chová a delší dobu se nic nemění, může se jednat například o začínající psychickou poruchu.

Jak poznám, že můj kamarád/ka má nějakou duševní poruchu?

keyboard_arrow_down
Deprese, úzkosti, sebepoškozování a poruchy příjmu potravy jsou duševní poruchy, které se mohou objevit i ve tvém okolí. Během života je totiž prodělá každý čtvrtý až pátý člověk.

Je důležité věnovat pozornost několika věcem
, které se právě třeba na tvém kamarádovi mohou projevit. Některé z takových vykřičníků mohou být výrazné hubnutí nebo přibírání, řeči o sebevraždě nebo smrti, rozdávání svých věcí, drogy, alkohol, emoční jedení nebo problémy se spánkem.

Všimnout si můžeš i toho, že už ho nebaví jeho zájmy, které měl doteď. Nebo že se nestará o svůj zevnějšek a je mu jedno, jak vypadá. Stejně tak mu může být jedno prospěch ve škole. Důležité je včas kamaráda upozornit na to, že si myslíš, že se něco děje. Duševní poruchy totiž mohou mít i rychlý spád.

Můj kamarád/ka si nechce připustit, že má psychický problém.

keyboard_arrow_down
Je těžké si připustit, že by člověk mohl mít psychické problémy. Myslí na to, co by o něm asi řekli ostatní, může se za to stydět nebo si myslí, že to prostě zvládne sám.

A jít k odborníkovi je rozhodně ta poslední možnost. Je to přesně naopak. Odborník nejlépe dokáže zhodnotit vážnost problému a včas zasáhnout.

Pokud bys chtěl kamarádovi pomoct tím, že mu doporučíš psychologa nebo psychiatra, můžeš si o tomhle tématu víc přečíst v okně Psychologové.

Jak můžu kamarádovi/ kamarádce pomoct? Nejsem psycholog.

keyboard_arrow_down
I když si to nemusíš uvědomovat, určitě nebuď ironický a nezlehčuj jeho problém. A to ani ze srandy, chceš mu přece pomoct. Nejlepší je tu pro něj být.

Vyslechni ho a buď empatický. Je pro něj dobré vědět, že v tobě má oporu i v těch špatných okamžicích. Pokud se ale jeho stavy nebudou lepšit, doporuč mu navštívit odborníka.

Co mám dělat, když kamarád/ka odbornou pomoc odmítá?

keyboard_arrow_down
Musíš počítat i s variantou, že kamarád nebude chtít odborníka navštívit. Můžeš mu nabídnout, že půjdeš s ním, aby se necítil sám. Když ale ani tohle nevyjde, můžeš si schůzku s odborníkem domluvit ty sám a poradit se o tom.

I to má své mínusy, ale jen dočasně. Kamarád by to mohl považovat za zradu, že jsi udělal něco, s čím nesouhlasil. V mnoha případech je ti po nějaké době dotyčný vděčný za to, co jsi pro něj udělal.

Sám by se k tomu třeba nikdy neodhodlal a trápil se dál. Můžeš mu také doporučit jednu z organizací – Linka bezpečí, appka Nepanikař a Linka první psychické pomoci – kam může anonymně zavolat nebo napsat a poradit se se svým problémem.

Mám pocit, že jsem kamarádovi/ kamarádce dostatečně nepomohl/a.

keyboard_arrow_down
Mysli na to, že začít se svým problémem něco dělat, musí on sám. Ty to za něj udělat nemůžeš, ani kdybys sebevíc chtěl. Proto si nevyčítej, že jsi mu dostatečně nedokázal pomoct nebo že tvá snaha byla zbytečná. Nebyla.

Přestože ti na kamarádovi hodně záleží, první krok musí udělat on. Ty ho samozřejmě můžeš na jeho cestě podporovat a pomáhat mu. Nejdůležitější je, že tu pro něj jsi.

Desatero

  1. Změny osobnosti člověka jsou normální, všímej si toho z dlouhodobějšího hlediska.

  2. Věnuj pozornost několika vykřičníkům – jako je výrazné hubnutí, přibírání, návykové látky, ztráta zájmů apod.

  3. Zeptej se ho, jak se má. 

  4. Buď pro něj oporou.

  5. Více se s ním vídej.

  6. Buď empatický a vyslechni ho.

  7. Pokud si myslíš, že by se mohlo jednat o začínající psychický problém, navrhni mu návštěvu odborníka.

  8. Navštiv odborníka ty sám a poraď se s ním.

  9. Nevyčítej si, že jsi mu nepomohl, když tvou pomoc odmítne.

  10. Podporuj ho v řešení jeho problému.

Stáhni si desatero

Na koho se obrátit?

Nejsnazší cestou pro tebe může být svěřit se někomu z rodiny nebo kamarádů, komu opravdu důvěřuješ. Pokud nemáš nikoho takového, obrať se na učitele, školního psychologa nebo některou z organizací, která se tématu věnuje. První krok může být těžký, ale když ho překonáš, uleví se ti. Vyhledat pomoc a podporu není známkou slabosti, ale velké odvahy.