O šikaně jsi možná četl/a zde. Jedná se o dlouhodobé a systematické chování s cílem ublížit druhé osobě. Kyberšikana má podobný záměr jako šikana, rozdíl je však v tom, že agresor/agresoři k ubližování využívají digitální technologie a nástroje.

Kyberšikana může probíhat na všech úrovních a nevyhýbá se ani dospělým. Známe případy, kdy žák kyberšikanuje učitele, i případy, kdy někdo z dospělých kyberšikanuje dítě. Ani v jednom případě taková situace není v pořádku a je potřeba  ji řešit!

Dokonce se ani nemusí jednat o kyberšikanu ve tvém okolí, informace na sociálních sítích neznají hranice a může se k tobě dostat vlastně jakékoliv video o klukovi či holce, které vůbec neznáš. A přesto svým lajkem nebo sdílením můžeš neznámé osobě hodně ublížit.

Když ti někdo neustále svým jednáním na internetu škodí, posílá ti nepatřičné zprávy, výhružky nebo tě zesměšňuje, pravděpodobně se jedná o kyberšikanu a je potřeba ji řešit. Kyberšikana může mít mnoho podob, může jít o urážlivé, zastrašující, zesměšňující zprávy (na telefonu, sociálních sítích, v chatu), ale také vytváření profilů, stránek, blogů, videí, které někoho zesměšňují. O kyberšikanu se jedná i v případě, že záměrně někoho nahraješ, abys ho zesměšnil nebo se mu pomstil. O stejný problém se jedná i v případě, že někdo zneužije cizí jméno nebo profil (tzv. falešná identita) nebo nabourání se do cizího účtu s cílem buď poškodit jeho majitele, nebo z něj rozesílat různé zprávy.  Záměrné odhalování cizích tajemství v online prostoru nebo zasílání zavirovaných zpráv či komentování čehokoliv online vulgárním a ponižujícím způsobem považujeme také za kyberšikanu. Pokud se s něčím takovým setkáváš, svěř se s tím dospělému, kterému důvěřuješ, nebo napiš do poradny: poradna.e-bezpeci.cz

Pokud ti je komunikace od nějaké osoby v online prostoru nepříjemná, jsi kvůli ní smutný nebo dokonce špatně spíš a bojíš se, svěř se nějakému dospělému (rodiči, dospělému sourozenci, učiteli, výchovnému poradci) co nejdřív. Pomůže ti začít situaci řešit a ukončit chování agresora. Ten může být za své chování potrestán.

Víš, že v České republice existuje soubor zákonů nazývaný Občanský zákoník a další česká a evropská nařízení, kde najdeš i Právo na ochranu osobnosti? Znamená to, že každý má právo na ochranu svého života a zdraví,  ale i svobody, cti, důstojnosti a soukromí. K soukromí patří i to, že není dovoleno fotit ostatní lidi a nebo nahrávat online videa na internet, když k tomu nedali jasný souhlas. Například škole ho dává tvůj zákonný zástupce – nejčastěji rodič. Vše, co je do kyberprostoru posláno, je pak také na základě informací a dat dohledatelné už napořád.

Na základě těchto důkazů je možné agresora vypátrat a udělit mu i trest dle právních zákonů. Ačkoliv to někdy vypadá, že se dětem nemůže nic stát, není to tak! I jako nezletilí můžete být souzeni a odsouzeni, dostat různá výchovná opatření, například zákaz styku s určitými osobami nebo chodit na určitá místa. V krajním případě hrozí dětem diagnostický ústav a záznam v trestním rejstříku už natrvalo.

Někdy šikana začne jako velká legrace. Natočit parodii na spolužačku a sdílet její videa, vyfotit někoho na záchodě, psát spolužačce jménem  neznámého idola, vyrobit fotomontáž z nahých fotek a dát je na internet. Spousta lidí se může dobře bavit, ovšem na úkor bolesti druhého.

Když však nemůžeš říct dost a někdo nerespektuje, že se ti to, co o tobě sdílí nelíbí a ubližuje ti to, už to není legrace. Při legraci a po ní se nemáš cítit špatně. Pokud se tedy stáváš terčem, mnohdy i opakovaně, neváhej a začni situaci řešit.

Kyberšikana může být veřejná nebo soukromá. Soukromá může probíhat přes mobilní telefon a obvykle do soukromých zpráv. Naopak veřejná kyberšikana probíhá na platformách, kde ji může pozorovat více osob (YouTube, TikTok, Instagram, FB aj.) nebo se může více osob také přidat. Účastníci šikany jsou agresor nebo agresoři, oběť nebo oběti a svědci. I ten, kdo jen přihlíží, je součástí kyberšikany. Byť můžeš mít pocit, že když nic neděláš, tak se ničeho špatného nedopouštíš, svým mlčením však kyberšikanu schvaluješ.

Možná tě také překvapí, že v kůži svědka můžeš mít velmi podobné pocity jako samotná oběť kyberšikany. Můžeš pociťovat nejistotu z celé situace, úzkost z něčeho, co je pro tebe neznámé či pocity viny, že nepomáháš oběti. Součástí může být také tvůj strach z agresora či agresů, pokud jim nevyhovíš. Zkus se s těmito pocity svěřit někomu z dospělých nebo kontaktovat odborníky na stránkách: poradna.e-bezpeci.cz.

Kyberšikana potřebuje internetové diváky. Bez nich ztrácí na síle. Možná jsi někdy dal/a like či komentář k vtipnému videu, které někoho zesměšňuje nebo ponižuje.  Čím více lidí  připojí posměšný komentář a čím více lidí se přidá k  dané stránce, tím větší je utrpení oběti. Další a další “kyberfacka”, která bolí možná víc, než ta skutečná. Bez obecenstva ztratí kyberšikana svou moc a sílu. Nepřipojuj se k trápení druhého, ani třeba likem.

Citlivé fotografie, které se šíří internetem jsou často zneužité ze soukromých konverzací, proto přemýšlej než něco někam nebo někomu pošleš. Zeptej se sám sebe, zda může obsah, který posíláš, ublížit tobě nebo druhým? Chceš, aby to, co posíláš, viděla rodina, učitelé, zaměstnavatelé, rodiče partnerů? Když někomu posíláš své osobní údaje, rozmysli si, jestli je to nutné a zda jsou údaje dobře chráněné. Když se k tobě dostane nějaký materiál, který  by mohl někomu ublížit, smaž ho a neposílej dál, ani ho neukládej.

Je tvůj kamarád naštvaný, rozešel se s holkou a teď se jí chce pomstiť? Pamatuj, že rozchod není důvodem rozšiřovat intimní detaily z jejich vztahu a důvodem k pomstě. Když máš pocit, že to, co si mezi sebou sdílíte nebo dáváte online na internet,  je jenom sranda, nezapomínej, že někdo to taky může chápat jinak. To, co děláš, se ti může vrátit, proto se chovej online tak, jak bys chtěl, aby se ostatní chovali v online světě k tobě. A když si nevíš rady, někdo tě atakuje nevhodnými zprávami a obtěžuje tě, tak neodpovídej, zkus ho nahlásit a zablokovat.

Někdo to v životě nemá lehké, třeba má doma nějaké problémy, rodiče se hádají a člověk sám neví, co si počít. Může se stát, že si svůj stres nebo strach ze své situace vyleješ na někom ze školy nebo je toho prostě na tebe moc a ani si neuvědomíš, že pod tíhou svého trápení můžeš ubližovat někomu jinému. Neboj se sám říci o pomoc, svěř se někomu, komu důvěřuješ, protože nevědomé nebo dokonce vědomé ubližování druhému nikam nevede a tvé problémy nevyřeší. Pokud si svou situaci uvědomíš a začneš ji řešit, bude lépe tobě i tvému okolí.
Jak se bránit kyberšikaně - pravidla na závěr:

1. Říci “DOST” - ozvat se, že takové chování je nepříjemné
2. Mluvit “OTEVŘENĚ” - sdělit své nepříjemné pocity, vysvětlit proč
3. Nečinně “NEPŘIHLÍŽET” - zastat se kamaráda/spolužáka
4. NESDÍLET/NELAJKOVAT příspěvky, které se někoho mohou dotknout
5. Nabídnout POMOC kamarádovi/spolužákovi, pokud je ohrožen kyberšikanou