Mluvení o svých pocitech není známka slabosti, ale odvahy se otevřít. Pro někoho je to opravdu těžké a neví, jak na to. Otevřenost je někdy sice náročná, ale zároveň nás posiluje. Pojď zjistit, proč je tak moc důležitá.
A jak ty emoce vyjádřit?
Na začátek je dobré si začít uvědomovat a taky zkusit pojmenovat svoje pocity. Když se třeba delší dobu necítíš ve své kůži, stačí se na chvíli zastavit a zeptat se sám/sama sebe:
Co teď cítím? Jak bych to pojmenoval/a? Dokážu to pojmenovat?
Co ve mně ten pocit vyvolalo? Proč se tak cítím?
Někomu pomáhá psaní. Vezmi tužku a papír a pokus se popsat, jak se cítíš. Snaž se nedívat na emoce jako dobré nebo špatné. Všechny emoce jsou pro nás velmi důležité. Koukni na tenhle příklad:
“V pátek se na TikToku objevilo video z koupáku. Parta ze třídy, pohoda, smích – jenže já tam nebyl/a. Nikdo mi o tom neřekl. Nejdřív jsem si řekl/a, že je mi to jedno. Ale celý víkend jsem byl/a podrážděný/podrážděná a všechno mi lezlo na nervy. V pondělí mi pak došlo, že tohle samo asi nezmizí. Tak jsem si jen tak napsal/a pár myšlenek na papír – žádný deník, jen abych se vypsal/a. A tam to vyplavalo. Pocit, že nikam nepatřím. Trochu slz, potom procházka venku, aby se to usadilo… a pak zpráva jednomu z nich. Žádnej výlev, prostě jen pár slov k věci. Nebylo to snadný, ale v tu chvíli se mi fakt ulevilo.”
Nedaří se ti vyrovnat se se svými emocemi? Tady máš tipy, co dělat:
Chvíli se na danou emoci soustřeď a zkus ji přijmout. Můžeš si říct třeba: „Je v pohodě cítit strach, úzkost, vztek…“
Zkus těm pocitům porozumět, jsou vlastně takovým informačním systémem. Varují tě, že něco není v pořádku nebo že nebyla uspokojena některá ze tvých potřeb. Co se ti emoce snaží říct? A jak na ni reaguje tvoje tělo? Máš třeba zvýšený tep, zrychlené dýchání, je ti špatně od žaludku?
Je skvělé emoci vyjádřit. Řekni ji nahlas, vykřič ji, vyplakej se, zkus ji popsat na papír, nakresli ji a nebo ji s někým sdílej.
Snaž se zamyslet, jestli je něco, co potřebuješ, aby ses cítil/a líp. Co pro sebe můžeš udělat?
Komunikace je klíč - je důležité mluvit, zejména o pocitech, a to s někým, komu důvěřuješ. Buď upřímný/á k sobě i ostatním. Dobrým pomocníkem nejen na emoce může být deník. Popřípadě můžeš své pocity zapsat, ale papír poté například spálit nebo roztrhat. I tak může vypadat proces léčení nebo vyrovnávání se s bolestivými pocity. Neboj se v případě potřeby obrátit na odborníka.
Proč mluvit o pocitech?
Tvá mysl bude zdravější a sám/sama sebe poznáš lépe
Když budeš o svých pocitech mluvit nahlas nebo si je napíšeš, lépe se v nich vyznáš. Můžeš si ujasnit, co vlastně cítíš a proč, nebo co potřebuješ. Můžou ti pak dojít souvislosti, které by tě jinak nenapadly – zkrátka se líp poznáš. Lidé, kteří se vyznají ve svých emocích, jsou sebevědomější.
Budeš lépe zvládat náročné emoce
Jedůležité si uvědomit, že emoce potlačováním nezmizí. Naopak, vždycky se vrátí a většinou v ještě mnohem silnější podobě. Zkus si představit, že nezpracované, potlačené emoce postupně plní pomyslnou nádobu. Její kapacita jednoho dne přestane stačit, a pak začnou emoce tryskat ven. Projeví se to jako výbuchy vzteku, návaly smutku, úzkosti, deprese nebo i jako tělesné potíže.
Jak dostat náročné emoce pod kontrolu? Přijmi je tím, že s nimi chvíli budeš, a snaž se je pochopit.
Lepší komunikace ve vztazích
Spousta konfliktů vzniká kvůli nedorozumění. Když se svými blízkými nebo přáteli budeš sdílet svoje emoce, mnohem lépe ti porozumí a budou na tebe moct lépe reagovat. Proto je dobré mluvit nejen o svých pocitech, ale taky o svých potřebách, přáních a o tom, co ti vadí. Naučit se vymezit a říkat ne je velmi důležité.
Dobře fungují tzv. já-sdělení, které jsou mnohem účinnější než obviňování druhých. K jejich používání stačí mluvit jen o svých pocitech a potřebách. Například:
Já-sdělení: „Křik fakt nesnáším!“ místo obvinění: „Už zase na mě křičíš!“
Já-sdělení: „Potřebuju, abys mi s tím pomohl.“ místo obvinění: „Nikdy mi s ničím nepomůžeš. Všechno musím dělat sama.“
Dokážeš se lépe napojit na ostatní
Jinak řečeno, budeš empatičtější. Porozumění vlastním emocím tě naučí lépe porozumět i ostatním. Dokážeš se snáz vcítit do druhých a snadněji odhadnout, co prožívají. Budeš brát jejich pocity víc na vědomí a nebudeš mít sklon je zlehčovat.
Budeš se ve vztazích cítit bezpečněji
Když lidé ve vztazích sdílejí svoje pocity, vzniká hlubší důvěra a v takovém vztahu se oba dva cítí rozhodně bezpečněji. Dokážou toho druhého lépe odhadnout, protože tuší, co prožívá. Pokud se u druhého opakovaně nesetkáš s podporou a porozuměním, určitě zvaž, jestli ti takový vztah stojí za to.
A když se o pocitech nemluví?
Ti, kteří se nenaučili se svými emocemi efektivně pracovat, můžou na ostatní působit toxicky. Nezvládají totiž vlastní emoce a je pro ně těžké poradit si s emocemi druhých. Takoví lidé se můžou emočně chovat jako malé děti. Například se můžou ostatním za projevování emocí smát nebo jim říkat, že jsou přecitlivělí.
Může se i stát, že někdo takový bude druhým, například dětem, ubližovat. Emoční nevyrovnanost může agresory vést k tomu, aby si svou frustraci a své emoce vylévali na ostatních, například šikanou nebo doma trestáním za pláč. Dál taky ukazují prstem a viní ostatní za nezvládnutí svých pocitů:
Někdy můžou rodiče během výbuchu vzteku třeba říct: „Můžeš si za to sám/sama, že na tebe křičím, když se chováš takhle.“. Anebo když mají špatnou náladu, uslyšíš od nich „Podívej, co jsi udělal/a. Jen kvůli tobě jsem teď smutná.“.
Takoví lidé často berou pocity druhých jako útok na sebe, a ne jako něco, co prostě prožívá někdo jiný. Pamatuj, že to není rozhodně ale tvoje vina.
Je důležité vědět, že takové chování rozhodně není v pořádku a je potřeba se proti němu co nejdříve vymezit. Každý dospělý člověk je zodpovědný jen za svoje vlastní emoce. Díky mluvení o svých pocitech a snaze je pochopit se dokážeš lépe bránit emočně nezralým lidem a nenecháš se tím tolik rozhodit.
Jdem na to!
Zkus se teď na chvíli zastavit a pojmenovat svoje pocity, ať už se cítíš dobře nebo ti je smutno.
Jak se cítíš? Jakou barvu by měly tvoje pocity? Co je vyvolalo? Jak dlouho už se tak cítíš?
Uvidíš, že tě tahle vizualizace tvým emocím přiblíží. Vyplatí se ji opakovat vždycky, když se necítíš ve své kůži a potřebuješ si věci ujasnit.
Pokud tě tohle téma zajímá a chceš se o něm dozvědět víc, nebo se necítíš dobře a nevíš, na koho se obrátit, mrkni k nám doSafezóny. Najdeš tam užitečné tipy, příběhy ostatních i kontakty na odborníky , kteří ti můžou pomoct.
Článek jsme vytvořili ve spolupráci s psycholožkou a krizovou interventkou Mgr. Bc. Johanou Trnkovou.
%20(1).jpg)
