Pravděpodobně jsi už někdy zažil/a, že ti z nějakého důvodu nebylo psychicky dobře. Cítil/a jsi smutek, úplně tě vyčerpala únava a nejradši bys zůstal/a celý den v posteli. Ale jak a kdy poznáš, že nejde jen o špatnou náladu? V tomhle článku se společně podíváme na to, jak rozpoznat duševní onemocnění od mírnějšího stavu, jaké jsou jejich nejčastější příznaky a probereme spolu taky možnosti, jak se s nimi vyrovnat.
Co už není jen špatná nálada
Je důležité rozlišovat mezi krátkodobou psychickou nepohodou, třeba špatnou náladou, a dlouhodobějším stavem, který už může signalizovat duševní onemocnění.
Špatná nálada obvykle přejde poměrně rychle – třeba když si zacvičíš, vyrazíš ven s kamarády/kamarádkami, pustíš si fajn film nebo si dáš nějakou dobrotu k jídlu.
Duševní onemocnění je naproti tomu dlouhodobý stav, který může omezit tvoje každodenní fungování – ať už jde o školu, vztahy, nebo běžné povinnosti. Nemáš chuť ani energii se jim věnovat, a tím se pak zhorší i tvůj celkový pocit z prožívání života jako takového. Duševní onemocnění se může projevit v kterékoliv fázi života.
Proč se cítím takhle na nic a co to znamená?
Jakmile se na to cítíš, zkus se svou náladou nebo dlouhodobějším stavem strávit v myšlenkách nějaký čas, ať to prozkoumáš. Pojmenování problému ti může pomoct lépe pochopit, co se děje, a najít způsob, jak s tím pracovat. Někdy je za tím jen únava nebo stres. Jindy zjistíš, že ten problém jde hlouběji a potřebuje větší pozornost.
Zkus si položit pár otázek:
🧠 Trápí tě konkrétní věc, třeba blížící se test, problém v rodině nebo s kamarádem/kamarádkou?
🌧️ Hraje roli počasí, třeba zima, déšť nebo brzká tma?
📉 Cítíš se takhle jednorázově, nebo už delší dobu?
Odpovědi si klidně napiš na kus papíru, kterého se pak můžeš zbavit. Jakmile tě něco napadne, hned si to na papír připiš. Jde jen o to mít možnost celou situaci pořádně pochopit.
Duševní onemocnění nejsou vzácnost
Pojmenování “duševní onemocnění” zní trochu děsivě, ale rozhodně nejde o něco, za co se máme stydět. Neznamená to, že jsi “blázen”, naopak, pokud začneš svou situaci řešit, dokazuje to tvou sílu. Některými duševními, nebo také psychickými potížemi si během života projde více než čtvrtina dospělé populace a 20 % dětí. Nejčastějšími jsou:
Deprese
Úzkosti
ADHD
Deprese: bez motivace a radosti
Depresi ti může spustit trvalý stres nebo nějaká náročná životní situace. Zasáhnout tě ale může i celkový stav světa, například klimatická krize, tomu se pak říká environmentální žal nebo pocit beznaděje z toho, co se kolem nás v tu chvíli děje.
Jak se můžeš při depresi cítit?
Nechceš nic dělat, nic tě nebaví.
I jednoduché úkoly působí jako nepřekonatelná výzva.
Jsi psychicky i fyzicky vyčerpaný/á, ale přesto nemůžeš spát.
Věci, které tě dřív těšily, už ti nic neříkají.
Tady ti pomůžeme se v tom ještě trochu lépe vyznat.
Úzkost: stres z běžných věcí
Úzkost se může projevovat jako velmi silný stres i při běžných situacích, které ostatní zvládají jako by o nic nešlo.
Například mluvení před třídou, zkoušení, jízda MHD nebo objednání jídla.
Kromě vnitřního napětí na sobě můžeš pozorovat i tělesné projevy jako pocení, zrychlený dech, výrazné bušení srdce.
👉 Důležité je rozlišit běžnou nervozitu od úzkostné poruchy. Nervózní bývá občas každý, třeba při prezentaci nebo důležité zkoušce - tady najdeš tipy, jak to lépe zvládat. Pokud ale pocity úzkosti přicházejí často, trvají dlouho nebo ti hodně komplikují běžné fungování, může být užitečné vyhledat pomoc.
Prožívat můžeš taky sociální úzkost, někdy označovanou jako sociální fobie. Znamená, že máš obavy z kontaktu s lidmi – zvlášť v neznámých nebo větších skupinách. Může být nepříjemné i nakupování, objednání jídla nebo pouhé oslovení někoho cizího. I s tím ti ale může pomoct odborník.
ADHD: mozek na plný plyn
Už samotná zkratka ti napoví nejčastější projevy ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorder, česky porucha pozornosti s hyperaktivitou. Háček je ale v tom, že na první pohled není snadné ji poznat. Mezi příznaky například patří:
potíže se soustředěním (rychlé odbíhání myšlenek),
neklid a nutkání být pořád v pohybu,
přeskakování z jednoho nápadu na druhý,
impulzivita – třeba když často skáčeš lidem do řeči, něco blurkneš dřív, než si to stihneš rozmyslet, nebo uděláš něco bez přemýšlení,
zapomnětlivost a chaos v úkolech nebo věcech.
👉 ADHD není jen o „neposednosti“. Může se projevovat různě – i třeba tím, že se někdo často zasní, zapomíná nebo má problém dotáhnout v podstatě cokoliv do konce.
Pokud se v tom poznáváš a některé věci ti fakt ztěžují každodenní život, není to tvoje chyba. Může pomoct si o tom s někým promluvit – s dospělým, učitelem nebo odborníkem.
Jak se s tím vším vypořádat?
👉 Neignoruj svoje pocity. Nepotlačuj je a nesnaž se tvářit, že je všechno v pohodě, když není. Je dobré si přiznat, že jsou pro tebe některé situace prostě náročné. Naučíš se s nimi pak zdravěji pracovat, nebo si nastavíš lepší hranice ohledně toho, co je pro tebe v pohodě, a co už ne.
Zkus:
vypsat se z emocí do deníku nebo klidně jen na papír,
tvořit – maluj, piš, skládej hudbu, pořiď si omalovánky pro dospělé,
sportovat – pohyb ti pomůže uvolnit napětí,
svěřit se někomu blízkému – kamarád/ka, sourozenec, učitel/ka nebo dospělý, kterému věříš.
A pokud to nestačí, tady si najdi odborníka ve své blízkosti. Pomoc je nadosah!
Jde ti z toho hlava kolem? Pojďme si to shrnout. Duševní onemocnění nejsou tak vzácná, jak si často myslíme. Nejčastěji se objevují ADHD, úzkosti a deprese, ale duševních onemocnění existuje mnohem víc. Pokud se už víc než měsíc necítíš psychicky v pohodě – třeba když často pláčeš nebo tě napadá, že si ublížíš, je na čase vyhledat odbornou pomoc.
Článek jsme vytvořili ve spolupráci s psycholožkou a krizovou interventkou Mgr. Bc. Johanou Trnkovou.Autoři článku: Marie Padevětová, Kateřina Stuchlíková
